Na první pohled se jeví, že největší firmy z indexu S&P 500 (^GSPC) dělají největší výkon. Možná by tedy stálo za to investovat do indexu S&P 100 (^OEX), který se skládá ze sto největších společností indexu S&P 500 a je tedy jeho podmnožinou. Složky indexu S&P 100 jsou vybírány podle sektorové rovnováhy a představují asi 67 % tržní kapitalizace indexu S&P 500 a téměř 54 % tržní kapitalizace akciových trhů v USA k prosinci 2020. Akcie indexu S&P 100 mají tendenci být největší a nejetablovanější společnosti v indexu S&P 500.
Protože nejde o akademickou diskuzi, použijete pro porovnání indexové ETF.
| SPY | OEF | |
|---|---|---|
| Velikost mld $ | 413 | 8,8 |
| Expense ratio % | 0,09 | 0,2 |
| Ø spread % | 0 | 0,02 |
| P/E | 23,37 | 24,74 |
| P/B | 4,34 | 4,89 |
| Divided. výnos % | 1,48 | 1,42 |
| Výkon YTD % | 17,19 | 23,23 |
| Výkon Ø 5 let % | 11 | 12,11 |
| Výkon Ø 10 let % | 12,41 | 12,93 |
Podle tabulky i grafu poskytuje S&P 100 o trochu lepší výkon. Ďábel se ale vždy skrývá v detailech. OEF má více jak dvakrát větší poplatek za správu a SPY díky své velikosti nemá na rozdíl od OEF žádný spread. Navíc pokud půjdeme více do minulosti, jak spočítal Ploutos ze Seeking Alpha, S&P 500 je výhodnější. Větší výkon S&P 100 v posledních letech je zřejmě způsobem tahem velkých technologických společností: Ve vzorovém období 502 měsíců překonal index S&P 100 pouze 156 měsíců z 502 (31 %). V průměru S&P 100 zaostává za S&P 500 o 2,3 %.
U S&P500 (SPY) lze dlouhodobě očekávat nižší volatilitu vzhledem k vyšší diverzifikaci. Přestože nedávná minulost mi nedává za pravdu, očekával bych u SPY i trochu lepší výkon.